Elektromobily trpěly donedávna neduhem příliš malého dojezdu. Na delší vzdálenosti se tedy příliš nehodily a aby si je člověk pořizoval jako druhé auto do rodiny, na to byly zase moc drahé. A teď je tu druhá generace Renaultu Zoe, který slibuje dojezd blížící se 400 kilometrům. Může auto s takovou baterií obstát i v dalších kritériích? Pyšní se Zoe titulem letošního nejprodávanějšího elektromobilu v Evropě právem? To zjišťoval systémový tester v oblasti vývoje infotainmentu pro Entry Engineering Jiří Hudský. Zoe jsme otestovali ve spolupráci s Filipem Suchomelem, šéfredaktorem a zakladatelem webu autodays.cz, pravidelně přinášejícím novinky a recenze ze světa infotainmentů, moderních technologií a mobilních aplikací používaných v současných automobilech.

Recenze

Renault Zoe umí udělat skvělý první dojem. Nejvhodnější slovo, které nás v souvislosti s ním napadá je roztomilý. Vkusně vypadající minimalistická příď působí charismaticky. „Nejsem „renaultář“, ale tohle auto mě vůbec neuráží a nestyděl bych se v něm jezdit. Ženským se asi bude líbit ještě o něco víc. Prostě kdo má rád malé městské hatchbacky, ten nemůže být vzhledem Zoe zklamán,“ říká Jiří Hudský.

Cenovka nového Zoe startuje na 700 tisících, my máme verzi s nejvyšší výbavou, atakující milion korun. To se může zdát na první pohled mnoho, ale stačí se začíst do ceníků ostatních automobilek nabízejících elektromobily a člověk hned zjistí, že jinde si moc nepolepší. Renault ale jako hlavní benefit nabízí ohromný dojezd, o němž se elektromobilům mohlo donedávna jen zdát. Na plně nabitou baterii dojedete až 395 kilometrů. Bez nutnosti dobíjet tak s autem zvládnete trasu Praha – Liberec nebo Praha – Brno. Nebo může posloužit jiný modelový příklad: pokud člověk dojíždí denně do práce vzdálené od domova 25 kilometrů, postačí mu Zoe dobít jen jednou za týden a ještě mu zbude dost „šťávy“ na občasné zajížďky na nákup nebo za kulturou.

O zmíněné se stará baterie o kapacitě 52 kWh, ze které dokáže elektromotor s výkonem 100 kW vymáčknout opravdu maximum. Nabíjet lze čtyřmi způsoby: buď doma ze sítě, což je sice nejdéle trvající, ale baterii i peněženku nejšetrnější způsob. Majitelé třífázových „pětikolíkových“ nabíječek, jichž v národě Přemků Podlahů jistě nebude málo, se pak s časem plného dobití baterie dostanou na čtyři hodiny. Nové Zoe ale dostalo i rychlonabíječku, doplnit „šťávu“ výkonem 22 kW střídavým proudem přes zásuvku Mennekes na kapacitu 70 % baterie zabere pouhých 40 minut. Toto je opravdu výjimečný parametr. Než se naobědváte, máte nabito. Stejně tak lze nabíjet ultrarychlým rychlonabíjením 50kW stejnosměrným proudem.

„Účelem života s elektromobilem není nabíjet vždy jen na 100 %, ale jen tolik, co je zrovna potřeba. Stačí auto připíchnout do sítě na 10 minut, pokud vím, kam jedu a že mi to bude stačit. Auto mi to samo řekne a baterii takováto krátká dobíjení vůbec neškodí,“ vysvětluje Filip Suchomel.

Síť rychlonabíjecích stanic je navíc čím dál hustší. O ní vás informuje přehledný infotainment, který dokáže na základě údajů z navigace vyhodnotit, jestli vám úroveň baterie vydá na cestu do cíle a případně nabídne nabíječky na trase nebo poblíž ní. Tady je ale jeden nepříjemný detail.

„Body poblíž vaší trasy se na displeji zobrazují na mapě bez názvů měst a obcí. Což je dost nešikovné, neboť pokud se řidič pohybuje v neznámém prostředí, vůbec nemá ponětí, kam si pro nabití vlastně jede,“ zmiňuje Jiří Hudský.

Když už jsme u toho infotainmentu, tak ten si též zasloužil větší péči. Proti jeho rychlosti a funkcím nelze mít výhrad, ale zklamalo nás jeho „tabletoidní“ zakomponování do palubní desky, z níž nepříjemně vyčnívá. Výšková orientace asi také každého neuchvátí, ale například pro zobrazování map je to lepší.

Odezva, plynulost i rozlišení je však perfektní. Díky integrované SIM kartě se nemusíte starat o data ve svém telefonu. Ten připojíte k autu buď skrze bluetooth nebo kabelem, kdy lze využít aplikací Android Auto nebo Apple Car Play. Smartphone lze v autě též bezdrátově dobít nabíječkou Qi. Řidič i jeho spolujezdci mohou paralelně s tím své mobily dobíjet přes další USB.

Odhalili jsme ale jeden malý nedostatek. Při používání více zdrojů mezi nimi nelze přepínat. „Pokud má člověk v autě vloženou flashku, z níž poslouchá hudbu a chtěl by přepnout zdroj například na svůj telefon, tak to nejde. Jedno nebo druhé se musí odpojit. Alespoň my jsme na to nepřišli, jak to udělat jinak,“ popisuje Jiří Hudský.

Klimatizace je plně digitální, ovládaná se futuristickými kolečky pod infotainmentem, což je potěšující fakt. Hardwarová tlačítka pro volbu jízdních režimů nebo vyhřívání sedaček jsou sympaticky „piánovitě“ umístěna na jedné liště. Nepochopili jsme ale, proč u našeho modelu v nejvyšší výbavě byla tři z osmi tlačítek prázdných. Proč, když do nich žádné další funkce nelze přikoupit?

Interiér vozu má ale ještě několik jiných much. Rádobysportovní sedačky působí poměrně elegantně, ale chybí jim kvalitní boční vedení a o pohodlnosti se zde mluvit moc nedá. „Jsou to ryze městské sedačky, na krátké popojíždění, neumím si představit, že bych v tom jel třeba do Brna,“ myslí si Jiří Hudský.

Ani s prostorem vzadu to není slavné, lidé vyšší 180 cm se pohodlně neopřou a o místu pro nohy ani nemluvě. Největším mínusem je ale za nás absence loketní opěrky. Řidič velmi brzy neví, co s pravou rukou. U auta za bezmála milion bychom takový lapsus nečekali.

Za co si ale Zoe zaslouží pochvaluj, je její plně digitální kaplička přístrojů. Jedná se o příjemný štít s vysokým rozlišením. Displej je zapuštěn nedochází tak rušivým odleskům a špatné čitelnosti jízdních dat, což funguje špičkově. Grafika je velmi povedená, ukazatelům dominují dva budíky, jeden reprezentuje rychloměr/ukazatel stavu nabití akumulátoru a druhý „otáčkoměr“, tedy využití výkonu. Vůz disponuje tempomatem, bohužel ovšem není adaptivní a auto tedy nepřibrzdí před ostatními pomaleji jedoucími.

Závěr? „Jako druhé auto do rodiny je Zoe ideální. Ale do bohatší rodiny,“ přiznává Jiří Hudský. V segmentu eletromobilů však nejde o nejdražší vůz. První letošní měsíce navíc Zoe sesadil z trůnu Teslu, což svědčí o tom, že Renaultu tenhle tah vyšel. Na popojíždění po městě, na nákupy a do práce nezklame. Výhodou Renaultu Zoe jsou ale hlavně nízké provozní náklady. Hlavní motivací koupit si Zoe tak může být hlavně úspora.

„Pokud by člověk chtěl benzínové auto, které jezdí za stejné náklady jako elektrické Zoe, musel by najít takové, které jezdí za 3,2 litru na 100 kilometrů. A tady má prostě Zoe navrch,“ vypočítává Filip Suchomel. Benefity z pořízení elektromobilu jsou ale i další. Jako majitel má nárok na nejlevnější tarif od ČEZu, nemusí si kupovat dálniční známku a smí parkovat na modrých zónách. Což je, přiznejme si, ve větších městech opravdu velká výhoda. „Majitel elektromobilu nemusí řešit na voze žádné rozvody, olej, filtry. Hlídá si hlavně brzdy, pneumatiky a klimatizaci. I to je výhoda,“ zamýšlí se šéfredaktor autodays.cz Filip Suchomel.

Podrobné hodnocení vozu a další informace najdete na Filipově webu autodays.cz, s nímž na tvorbě této rubriky spolupracujeme.