Jen málokterý vůz je tak vysmívaný, jako rumunské lowcostové SUV Dacia Duster. Ostatně, přezdívka Ruster (z angl. rust = rez) o lecčems vypovídá. Auta ze země, která dala světu diktátora Ceaușesca nebo Vlada Tepeše řečeného Drákula to u nás nikdy neměla lehké. Nejpozději od roku 2003, kdy rumunskou automobilku ovládl Renault, se ale značce začalo dařit nejen v „táboře míru“, ale i na západních trzích. Dokázala totiž tyto trhy dobýt s totálně levnými vozy, za kterými se sice neotočíte, ale naprosto splňují to, co od auta 80 % lidí očekává: přesun z bodu A do bodu B. Ambiciózní rozšíření portfolia automobilky o další vozy pak vyvrcholilo v roce 2010, kdy bylo představeno v úvodu zmíněné SUV Duster. Dnes je tu už druhá faceliftovaná generace, na kterou se dnes podíváme spolu s partnerem našeho seriálu Jak to vidí Entry Filipem Suchomelem, šéfredaktorem a zakladatelem webu autodays.cz, pravidelně přinášejícím novinky a recenze ze světa infotainmentů, moderních technologií a mobilních aplikací používaných v současných automobilech. Auto s námi testoval kolega z Entry Miroslav Slánský.
Recenze
Nové Dustery jdou pořídit už za cenu kolem 270 tisíc korun, jde ale o auta v základu. Rozumíme tomu, že právě cenovka hraje u mnoha kupujících stěžejní roli a proto oželí příplatkovou výbavu a spokojí se s tím, že mají SUV za cenu, za kterou by nekoupili ani CitiGo. Testovat takový vůz by ale bylo nespravedlivé, nebylo by ho totiž takřka s čím srovnávat. My jsme sáhli pro náš test po Dusteru v nejvyšší výbavě (Prestige), jehož cenovka je takřka dvojnásobná. S ohledem na momentální akční nabídky se ale můžete dostat pod půl milionu. I tak jde ale o vůz, který ve své kategorii a se svou výbavou nemá cenového konkurenta. Za nejvýše vybavený Duster můžete mít maximálně jiné SUV v totálním základu.
Duster pohání vznětový motor 1.5 Blue dCi 115 spřažený se 6-stupňovou manuální převodovkou a pohonem všech kol. Čtyřkolku lze přepnout v předokolku a nebo si točivý moment zamknout mezi předek a zadek. „Jízdní projev je více než slušný. Na to, že jde o nafťák, je překvapivě tichý, zároveň ale svižný. V zatáčkách je vůz jistý, neskáče. A není vůbec žíznivý, dá se v pohodě jezdit do sedmi litrů i méně,“ hodnotí Miroslav Slánský.
Zastavme se u vzhledu auta. V Dacii dobře věděli, že měnit to, co funguje, se nevyplácí. A tak není nový Duster rapidně jiný od svého předchůdce a facelift se nejvíce projevil na snížené linii oken, jiných kolech a výraznějším zadním nárazníku s modernějšími světly. Náš vůz byl v příplatkové metalíze „Dune“, pasujícím k vozu jako maršál Rommel do Afriky. Konečně jiná barva než jedovatá zlatá, které jsou silnice českého venkova o víkendech už doslova přesycené. Co zamrzí, je přítomnost klasických zapuštěných klik, namísto moderních tahových.
Nás ale zajímá hlavně interiér a výbava. První usednutí do vozu poskytne pocit, jaký asi má člověk, který se časem propadne o deset let zpátky. Je to recyklát deset let starých technologií z Renaultu. Logicky, vývoj technologií, které už kdysi zaplatili jiní, v Dusteru nahání příznivou cenu. Takže očekávejte klasické levné tvrdé plasty, spartánský infotainment i mnohými vysmívané brutálně kulaté výdechy klimatizace, které jsou poznávacím znamením Dacií už od dob prvního Loganu. Při téhle cenovce to ale nemůže nikoho urazit ani překvapit. Sedačky jsou sice měkké a pohodlné, na delší cesty se ale nehodí a obáváme se, že za pár let se prosedí. Zastaralost a přežitost? Jak se to vezme. Ne každý potřebuje od auta vždy to nejnovější, co trh nabízí. Ostatně, není to tak dávno, co dotykové obrazovky v autech nebyly a jak se s nimi jezdilo…
Infotainment Dusteru je triviální. Disponuje jednoduchým sedmipalcovým matným displejem s nic moc rozlišením, v jehož horní části jsou zabudovány vstupy pro AUX kabel nebo flashku. Proboha, proč? Kabely pak vlají přes celý displej a doslova překážejí. Grafika infotainmentu je základní, lehce jednotvárné barvy nelze nijak měnit a nám se okoukal už po pár hodinách. To, co vnímáme jako negativum, je ale pro někoho jiného přednost. Starší lidé naopak ocení jednoduchost, intuitivnost a základní vzhled. Naopak, v moderních infotainmentech by se tito lidé ztratili. Zcela v duchu této logiky je pak ovládání klimatizace umístěno samostatně na hardwarových tlačítkách, takže člověk se nemusí nikam složitě „proklikávat“. Duster ale překvapivě disponuje příjmem digitálního rádia. Potěšila nás i jeho strohá navigace, která sice nepatří k nejmodernějším výkřikům techniky, je však přesná, svižná a má bleskovou odezvu.
„Velmi potěší přítomnost 360 stupňového kamerového systému Multiview. Ten tvoří čtveřice kamer, výsledný obraz je přenášen na displej infotainmentu, kde má řidič možnost vybrat jeden z obrazů z jednotlivých kamer. Rozlišení je zcela dostačující a za příplatek 8 tisíc až nevídané,“ chválí Filip Suchomel. Z blbůstek, které neurazí, pak zmiňme gyroskop, který řidiče informuje o naklonění auta. Řidič s radostí kvituje, že je tu loketní opěrka.
Duster dokáže řidiči pomoci při sjezdu z kopce, senzory usnadňují parkování a spolu se čtveřicí kamer se auto v terénu neztratí. Kaplička přístrojů před řidičem je prostá: Spokojit se musíme s analogovými budíky, ovšem palivoměr je digitální a navíc zajímavě horizontálně řešený. Velmi dobře hodnotíme volant, ten je kožený a skvěle padne do ruky.
Konektivitu auta zajišťuje Apple Car Play a Android Auto, dnes již nezbytná součást moderních aut. V Dacii ale tento prvek stále ještě lehce překvapí a potěší. Co naopak nepochválíme, je počet asistentů. Nejsou tu takřka žádné, Duster má pouze nezbytné ESP a hlídač slepých úhlů v zrcátkách. Není to bezdrátová nabíječka, tempomat je pouze základní. Nic víc si ani nelze zaplatit. Je třeba se spokojit s tím, co je. Berte nebo nechte být. Odpovědí na cokoliv je prostě cenovka.
„Moderní infotainmenty jsou sice možná cool, ale taky dost nepřehledné. Duster má pro spoustu lidí, co si na modernu nepotrpí, zcela dostatečnou výbavu. Vše je jednoduché, blbuvzdorné a přehledné. Že je infotainment předpotopní, nemusí někomu vadit, protože od auta očekává hlavně pohodlné svezení,“ zamýšlí se Miroslav Slánský.
Závěr? Dacie Duster je pracant, kterého ocení řemeslníci, lidé z venkova, nebo mladí lidé s větrem v kapse, kteří si chtějí pořídit svůj první vůz a touží po SUV. Zkrátka lidé, kterým ani tak nejde o image a nejmodernější vychytávky, ale chtějí levně jezdit a vědět, že auto je nezradí při projíždění rozbahněnou cestou po zahrádkářské kolonii. A zvenku pořád vypadá moc dobře.
„Dacie mě nikdy neurážely, jsou to slušná auta za rozumné peníze. Duster má všechno co od auta očekávám. Proti němu navíc není ani co postavit jako konkurenci v téhle cenové relaci. Kdo řeší peníze a chce mít auto za čtvrt milionu levnější než srovnatelné vozy od konkurence, nemůže sáhnout jinam,“ dodává Miroslav Slánský.
Podrobné hodnocení vozu a další informace najdete na Filipově webu autodays.cz, s nímž na tvorbě této rubriky spolupracujeme.